Stavbu nového místa posledního odpočinku Schwarzenberků iniciovala kněžna Eleonora, když jako pohřebiště přestal vyhovovat kostelík sv. Jiljí v Domaníně. Stavbu vedl knížecí stavitel Karel Kühnel a v r. 1877 pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberk kapli Božského vykupitele vysvětil. Novogotický oltář z bílého pískovce, sádry a mramoru je dílem sochaře J. Pokorného. V hrobce byly v zinkových rakvích postupně uloženy ostatky 26 příslušníků rodu včetně kněžny Eleonory, která zemřela v r. 1873 a otevření hrobky se nedočkala.
